Piolin, poezie, podzim

Konvice žije. A je zahlcená literaturou víc, než by sama chtěla. To máte tak, když přes léto cestujete, flákáte se a po létě zjistíte, že vám do reading challenge, kterou jste si sami nastavili, zbývá víc než hodně titulů. Minulý rok jsem reading challenge projela. Letos bych ji chtěla naplnit. A bude se mi to muset podařit, protože jinak bych ošulila předmět současná česká literatura, se kterým  se potýkám tento semestr. Musím říct, že je to snad jediný předmět, který mě tento semestr baví. Fakt. A které tituly jsou podle pana doktora a podle mě ze současné literatury hodny přečtení? 

"Lidstvo se samo zničí."

Hodiny, týdny, eony

Dlouhý čas, žádný článek... Ale omlouvat se nebudu, to ne. Prostě budu dělat, že to není nic neobvyklého a napíšu něco dalšího...

Takže tedy, proč jsem si v létě nekoupila žádnou knihu? A co jsem jako dělala, když jsem nečetla?...

Nová kniha, žádný Knihobit

Každý, kdo rád čte, už asi slyšel o rozjeté akci Knihobit. Slyšela jsem o ní i já. A také jsem o ní hodně uvažovala, přeci jen, ta idea je skutečně moc hezká - každý měsíc vám přijde balíček s drobnostmi a s knihou na míru... Nejenže to pro vás bude překvapením, ještě k tomu dostanete nějaké ty milé věci, jako třeba strašně roztomilé záložky nebo stickers. A tehdy, když se prodávaly ty první zkušební knižní balíčky, jsem byla hodně na vážkách, zda do toho jít, nebo ne. Nakonec jsem do toho nešla a jen jsem tiše pozorovala... A k čemu že jsem došla?

 

Všechny nás klepne, pole to slyší

Je vám taky vedro? A co teprva v Africe...

Aneb dnes to bude o Malých černých pohádkách pro nebojácné děti, které jsem si tehdy přinesla z Artmapu. Malé černé napsal francouzský spisovatel Blaise Cendrars a u nás je v roce 2010 vydalo nakladatelství Baobab. Ilustracemi knihu doprovodila Alžběta Skálová - takže je rozhodně na co koukat. Celkově se jedná o sbírku převyprávěných afrických legend a pověstí, které vás rozhodně nudit nebudou. Afrika je totiž jiná. A její pohádky jsou tím pádem také hodně odlišné od toho, co si v našem prostředí hodně lidí pod pojmem "pohádka" představuje...

První setkání s Keretem

Někdy to asi být muselo. V knihkupectví mě zaujal přebal knihy - a také tak trochu její neúmyslné zařazení do oddělení s dětskou literaturou...

A tak se mi do rukou dostala kniha povídek Najednou někdo klepe na dveře od izraelského autora Etgara Kereta, kterou v loňském roce vydalo nakladatelství GplusG ve spolupráci s Baobabem. Od Kereta u nás byl vydán ještě Létající Santini, s níž jsem tu čest neměla. A jaké to setkání v Klepáním vlastně bylo?

 

Nelízej tu vzácnou hlízu!

Aneb když se začtete do poezie, která je určená těm nejmenším. Poetická kniha Nech ten mech z pera Michala Bystrova doprovozená ilustracemi od Petra Nikla na mě už z obchodu volala, že si ji nutně musím odnést domů. 

Nech ty knihy!

Dneska jsem si připadala neuvěřitelně bohatá. (haha) Rozhodla jsem se totiž nakráčet do knihkupectví Artmap, prohlédnout si předem očíhnuté a vysněné knihy a pak si některé z nich odnést. (nepřipadala jsem si zase TAK moc bohatá) A jak jsem naplánovala, tak jsem udělala. Po penězích se jen zaprášilo, ale což. Udělala jsem si velikou radost. A kam a za co putovaly moje statky? 

Magie, dámy

Dovolte mi představit vám knihu mého romantického a snícího mládí - Dámy z Grace Adieu a jiné povídky z pera britské spisovatelky Susanny Clark. Jedná se o její povídkovou tvorbu, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství (úžasné nakladatelství!) Argo. Někteří možná budou znát její román Jonathan Strange & pan Norrell, který u nás vyšel v roce 2007 (četla jsem pány Norrella a Strange taky a mohu jen a jen doporučit.). Susanna prorazila právě díky své povídce Dámy z Grace Adieu, která se dostala pod ruce Neilu Gaimanovi a který ji předal dál povolaným rukám, které ji zařadili do sbírky povídek Starligt 1. Tím, dalo by se říci, začala její magická kariéra spisovatelky fantasy žánru...

50 ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím

Nejkrásnější kniha roku 2009 (cena německé nadace Buchkunst). Dámy a pánové, představuji vám Atlas odlehlých ostrovů, jehož autorkou je Judith Shalansky.

Máte rádi atlasy? Abych se přiznala, tak já sice nijak zvlášť, ale jako dítě jsem nad nimi se svým bratrem strávila hodně dlouhou dobu. Pamatuju si, jak stařičký atlas s rozsypanou vazbou jsme měli. Nejvíc nás fascinovaly maličké značky, které označovaly co se kde pěstuje a co se kde těží. Spoustu času jsme strávili nad Mongolskem, nad Papuou a nad Austrálií. Přemýšleli jsme, odkud bychom chtěli být, kde bychom chtěli jednou bydlet a smáli jsme se zvláštním názvům měst.

A teď mě po letech potkal tenhle Atlas. Elegantní kniha, vázaná, s krásným papírem. A věřte mi, těch moc není. I takoví autoři jako Shaun Tan nebo Petr Sís mají knihy často na křídovém papíře, takže hezkého papíru si umím vážit.

Děkuju vám, měl jsem se tu krásně

Aneb s prvním příspěvkem na mého oblíbeného autora, Shauna Tana. Neznáte ho? Tak šup šup googlit. Já vám k němu nic psát nebudu, snad jen to, že jeho knihy jsou úžasné. Sám je píše, sám je ilustruje. A výsledek je ohromující, barevný, pestrý a neuvěřiteně poetický.

Knihy by se někomu mohly zdát příliš dětské, ale vězte, že to tak skutečně není. Jsou moudré, někdy jsou dokonce i těžké. A takové jsou Příběhy z konce předměstí. Milé, laskavé, někdy hravé, někdy se spoustou otazníků...

Měsíc je raketa. Knihy jsou v konvici.

Co říct?

Jsem vrtkavá, mám ráda krásné knihy a nerada se nudím. A taky se objevil knihobit To bylo asi tím hlavním  spouštěčem pro to, abych založila knižní blog. Já. Já, která měla mnoho deníků a mnoho blogů a která je všechny nechala zarůst mechem a prachem.

Takže v prvé řadě nic neslibuji. A vše, co jsem slíbila, beru zpět.

Jsem studentka literatury a výtvarné výchovy. A jsem zatížená na dětskou (a) jinotajnou literaturu. A tenhle blog by mi mohl sloužit jako čtenářský deník, jako reflexe toho, co jsem vlastně četla. A jako přechodná zábava.
A třeba tady vy, kteří máte rádi knihy, narazíte na něco zajímavého, na něco, co vás osloví, na něco, co byste si třeba také rádi vzali do ruky.

Mám obsesi na zakládání deníků. A nebo blogů.

A ráda poezii.