Aneb s prvním příspěvkem na mého oblíbeného autora, Shauna Tana. Neznáte ho? Tak šup šup googlit. Já vám k němu nic psát nebudu, snad jen to, že jeho knihy jsou úžasné. Sám je píše, sám je ilustruje. A výsledek je ohromující, barevný, pestrý a neuvěřiteně poetický.
Knihy by se někomu mohly zdát příliš dětské, ale vězte, že to tak skutečně není. Jsou moudré, někdy jsou dokonce i těžké. A takové jsou Příběhy z konce předměstí. Milé, laskavé, někdy hravé, někdy se spoustou otazníků...
