Hodiny, týdny, eony

Dlouhý čas, žádný článek... Ale omlouvat se nebudu, to ne. Prostě budu dělat, že to není nic neobvyklého a napíšu něco dalšího...

Takže tedy, proč jsem si v létě nekoupila žádnou knihu? A co jsem jako dělala, když jsem nečetla?...

V létě jsem měla nabito. A rozhodně nemůžu říct, že bych nečetla - vlastně jsem přes léto doháněla klasickou klasiku, ale od doby posledního článku jsem přečetla vlastně jen ty Žítkovské bohyně, měla jsem totiž alternativní program...

Už jsem se zmínila, že mám ráda nejenom literaturu, ale taky umění. A o umění tohle léto bylo hodně, však to napovídá už moje fotka v úvodu. Nicméně ještě před tím jsem procestovala Sardinii. Víceméně po vlastních nohách a s batohem na zádech překonávajíc 500 metrů na dva kilometry. Bylo to občas těžké, ale bylo tam zatraceně krásně. Kozy, kameny, olivovníky, kameny a kozy...

Každopádně po Sardinii nás čekaly Benátky, nádherné město. Byla jsem tam poprvé v životě a rozhodně to stálo za to - a v Benátkách jsme byli hlavně kvůli jedné věci. Kvůli Bienále. Za celou dobu, co studuju to, co studuju, jsem o Bienále jen smutně slýchávala a říkala jsem si, že až budu bohatá, že tam pojedu. Sice nejsem bohatá (a po výletu do Benátek už vůbec ne), ale povedlo se! A viděli jsme nejenom Bienále, ale také sbírku Peggy Guggenheim. Na obou těch akcích si člověk připadá tak nějak... Fancy. To je to slovo. A hlavně v Peggy, neb tam to byl samý student umění a samý bohatý muž mluvící hebrejštinou. A já tam objevila spoustu zajímavých umělců...

A navíc! Tiskoviny. Z Peggy i z Bienále. Miluju všechny možné tiskoviny, a že tam jich bylo. Jasně, za některé jsem si zaplatila, ale zrovna na Bienále jste si téměř v každém národním pavilonu mohli vzít materiály k dané instalaci nebo výstavě. Cha! Nejvíc mě mrzí, že jsem na letišti v Benátkách zapomněla prospekty z česko-slovenského pavilonu, kde má instalaci Jiří David. On to totiž nebyl žádný malý prospektík, ale měl na férovku podobu velkého plakátu. (Aneb jak v Benátkách poznáte, že osoba jdoucí před vámi už dnes byla na Bienále).

Teď mi nezbývá, než zase pilně studovat a číst povinnou literaturu (tento semestr ve znamení českého expresionismu a současné české literatury), když tedy už začal ten semestr...

Tož tak. A co vy? Jak přes léto a začátkem září?