Státnice jsou za mnou. Jsem paní magistra. A darem jsem dostala překrásný komiks Sojčák. Oficiální anotace hlásí, že ve finském komiksu se potkává Disney s Kafkou, čemuž zcela určitě můžu dát za pravdu...
Temný a mrazivý příběh vytvořil finský autor Jaakko Ahonen, grafickou
podobu komiksu dal pak jeho bratr Lauri Ahonen. U nás vyšel Sojčák v
překladu Richrda Klíčníka pod vlajkovou lodí nakladatelství Argo (díky
jim!).
A celkově se jedná o velmi povedenou věc. Sojčák není příliš výpravný, ale to neznamená, že by snad měl málo obsahu. Příbeh je velmi jednoduchý: Malý Sojčák žije ve velkém domě se svou starou matkou. V domě, ve kterém jsou oba bezpečně izolováni od okolního zlého světa, který jim vždy toužil brát a ublížit. Sojčák nikdy neopustil a nikdy neopustí práh jejich domu, přes který se krade strach a obavy...
Příběh je rozhodně kafkovského ladění. Postavy, jejichž jména neznáme, uzavřený vnitřní prostor, který se v průběhu vyprávění uzavírá ještě více sám do sebe, napětí a hrůzné činy, které jsou konány v nevědomosti a ve zkreslenosti vnímání reality - to vše vytváří dokonale temnou a hororovou atmosféru. Ale nejen takovou, jak to říct - zatímco knihu samotnou přečtete jedním dechem za krátkou dobu, v hlavě vám zůstane mnohem déle.
Kresba je temná jako příběh samotný. V knize najdete dva styly kresby - jeden pro "reálno" příběhu a druhý pro "představy" uvnitř příběhu. Což je zajímavě využité z hlediska hlavní postavy, roztomile depresivní malé sojky. Podobně se v komiksu a kresbě pracuje i s barvami a světlem, které společně odráží dějovou atmosféru.
Já nikdy nebyla velký sběratel komiksů. Z klasických superhrdniských jsem jich vlastně četla jen pár, o to víc mám ale ráda různé grafické romány a komiksy, které pracují víc s atmosférou a svou grafickou podobou, než se superhrdinským a akčním feelingem. Sojčák rozhodně splňuje to druhé a pokud máte rádi temné příběhy a komiksy, rozhodně by vám neměl chybět ve vaší knihovně.
Znáte Sojčáka? A kterou knihu jste za červen objevili vy?
Sojčák mě už nějakou dobu nahlodává, všichni si ho chválí. A ta atmosféra mi taky vyhovuje. Asi si ho nechám na podzim, nějak mi k němu sedí :)
OdpovědětVymazatOho, to bude podzimního chmuru! Nebudeš litovat :)
VymazatDo knihy jsem jen nakoukla - viděla jsem pavouka, tak jsem ji zase zavřela :)
OdpovědětVymazatVidíš. A přitom ten pavouk je sympatická postava! Sojčák se ho taky bál, ale poznal ho... :)
Vymazat